Malečovský rozhled, z. s.

Babiny I

Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.

První zmínka o vsi Babiny v historických písemných pramenech pochází z listiny Jana IV. z Dražic, biskupa pražského, vydané 1. 10. 1337 v Praze (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars IV., Pragae 1892, s. 192, No. 478, dále jen RBM). Biskup se souhlasem pražské kapituly směnil některé vesnice, kterými dříve obdaroval nově založený klášter augustiniánů-kanovníků v biskupském městě Roudnice (nad Labem), za příhodněji položené vesnice dosud patřící pražskému biskupství. Roudničtí augustiniáni přišli o následující vesnice dříve darované biskupem Janem při založení kláštera v roce 1333 a pak ještě dokoupené a to: Páleč Větší s tvrzí, Šlapanice, Vrbičany, Libořice, Očihovec, Tuchomyšl, Modlany, Sobědruhy, Hotovice, Lochočice a Habří. Ty byly po směně připojeny k biskupskému hradu Kyšperk (Geiersberg, Bischofsberg). Za to roudnický klášter získal Smolnici, Hlinnou, Babiny, Březí, Budov, Dolín, Želevčice a Bakov (Popis statků kláštera Panny Marie v Roudnici r. 1388 učiněný, in: Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881, s. V-VI, 4-19; dále jen DRC). Roudnický klášter měl v Babinách 14 lánů, z nichž byl odváděn roční plat 4 marky bez jedné čtvrtiny hřivny (DRC, s. 6).

V roce 1468 prodal Vilém z Konic hrad Kamýk Petrovi ze Lstiboře. Mezi příslušnými vesnicemi jsou zmíněny i Babiny. Stejně tak i v roce 1543, kdy do desek zemských učinil vklad o svém majetku Vilém Kamýtský ze Lstiboře (Sedláček, Hrady, XIV, 1923, s. 394).

V roce 1787 patřily Babiny k panství Liběšice-Úštěk se statkem Nučnice, které bylo administrováno českou komorou. Ves měla 26 domů, ale části patřily ke Kamýku, k Ploskovicím a městu Litoměřice (Schaller, V., 1787, s. 287).

V roce 1833 byla hlavní část vsi Babiny („Babine“, „ Babina“) příslušná k panství Liběšice se statky Nučnice a Čeřeniště. Od roku 1773 patřilo toto panství Studijnímu fondu Českého království. Babiny tvořilo 22 domů se 125 obyvateli. Z toho 5 domů a 30 obyvatel patřilo ke statku Keblice drženém městem Litoměřicemi. 1 hospodářský dvůr a 1 hospodářství v nájmu s 12 obyvateli patřilo k panství Lovosice. 2 domy s 12 obyvateli patřily k panství Ploskovice. Ves byla přifařena do Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele). Ke keblickému dílu patřil mlýn zvaný Volský („Ochsenmühle“; Sommer, 1833, s. 22, 313).

V roce 1848 patřily Babiny (něm. „Babina“) k panství Liběšice, které vlastnil Ferdinand kníže z Lobkovic. Ves tvořilo 22 domů se 122 obyvateli (Palacký, Popis, 1848, s. 71).

Údaje o vsi Babiny přinesl také Ottův slovník naučný v roce 1890. Pro odlišení od jiných stejnojmenných vsí se Babiny I nazývaly „ Babiny Liběšické“. Podle statistických údajů z roku 1880 tvořilo ves 28 domů, v nichž žilo 159 obyvatel německé národnosti. Přifařena byla do Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele). Ves patřila k hejtmanství a politickému okresu Litoměřice (OSN III., 1890, s. 13).

Význam místního jména Babiny je jazykovědci vykládán tak, že je odvozeno od mužského příjmení „Bába“. (Profous, Antonín: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha 1954, 1. vyd. 1947, s. 23; dále jen Profous). Z výkladu k řadě místní jmen se základem „Bab-„, lze místní jméno Babiny chápat jako „Bábova ves“. V tomto případě snad jako „Bábovy vsi“ v množném čísle.

Fotodokumentace

Zveřejněné fotografie jsou chráněny autorskými právy. V případě zájmu o jejich stažení nám, prosíme, podejte zprávu na info@malecovskyrozhled.cz. Fotografie pochází ze soukromých archivů, knihy Petra Špačka „Jak to bylo na Ústecku 2“ a zejména z archivu Muzea města Ústí nad Labem.