Malečovský rozhled, z. s.

Březí

Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.

Březí se připomíná v roce 1057 ve shodných historických pramenech jako Malečov. Obě vsi měly shodnou historii.

V roce 1787 bylo Březí („Presey“) součástí alodiálního panství Svádov, drženém Christianem Augustem, knížetem z Waldecku. Ves tvořilo 26 domů (Schaller, V., 1787, s. 292).

V roce 1833 byla ves Březí („Presey“, „Přeseg“) příslušná ke statku Svádovu, který byl součástí alodiálního panství Ploskovice a Záhořany. Jeho vlastníkem v té době byl Leopold II. arcivévoda Rakouský a velkovévoda Toskánský. Ves tvořilo 31 dům se 189 obyvateli, 1 hospodářství, myslivna, mlýn zv. „Schwartzthaler-Mühle“ („Černodolský mlýn“) na potoce severně pod vsí. Přifařena byla do Svádova (kostel sv. Jakuba Většího; Sommer, I. 1833, s. 357).

V roce 1848 tvořilo ves Březí („Presey“) 31 dům se 185 obyvateli a ta patřila ke statku Svádov, v rámci panství Ploskovice, jehož majitelem byl Leopold II. velkovévoda Toskánský (Palacký, Popis, 1848, s. 72).

V roce 1880 bylo v Březí („Presei“, „Presey“) 34 domů a 203 obyvatel německé národnosti. Ves leží na stejnojmenném potoku, kde je mlýn. Přifařena je do Svádova (kostel sv. Jakuba Většího). Patřila k hejtmanství a politickému okresu Ústí nad Labem (OSN IV., 1891, s. 656).

O jménu je činěn následující výklad. Česky se jmenovala ves prvotně „ Břieza“, od 15. století „Březí“. Koncovka -ei německého jména vznikla z českého , tedy až z tvaru „Březí“. Tvar „Březí“ vznikl ze staročeského kolektiva „ břežie“, novočesky „březí“ (něm. Birkenwald – Březový les). Některé vsi s tímto jménem se prvotně jmenovaly „Břieza“, tedy podle jednotlivé břízy nějak důležité a památné (Profous, I., 1954, s. 182).

Fotodokumentace