Malečovský rozhled, z. s.

Řetouň

Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.

Stejně jako Rýdeč, i Řetouň se připomíná ve stejném zápisu v deskách zemských z 1. 10. 1407, kdy Herbort z Ročova, jako poručník sirotků po Benešovi Škopkovi z Dubé na Kostomlatech, zapsal polovinu Liběšic s příslušenstvím Albertovi z Dubé (viz výše Rýdeč). Ves Řetouň měla téměř shodné osudy jako Rýdeč.

V roce 1787 byla Řetouň („Řetaun“) součástí komorního panství Zahořany. Ves tvořilo 22 domů (Schaller, V., 1787, s. 305).

V roce 1833 patřila Řetouň („Řetaune“) k panství Záhořany, jako součásti panství Ploskovice a Záhořany, včetně Svádova, jehož majitelem byl Leopold II. arcivévoda Rakouský a velkovévoda Toskánský. Ves tvořilo 22 domů se 119 obyvateli. Přifařena byla Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele).

V roce 1848 měla Řetouň („Wřetauň“, „Řetauň“, „ Řetaune“) 23 domů se 137 obyvateli a patřila k panství Zahořany, které vlastnil Karel hrabě Chotek (Palacký, Popis, 1848, s. 77).

Ottů slovník naučný přináší o Řetouni („Vřetouň“, „Řettaun“) statistické údaje z roku 1890. Ves tvořilo 24 domů se 118 obyvateli německé národnosti. Přifařena byla do Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele) a příslušná byla k hejtmanství a okresu Litoměřice (OSN XXI., 1904, s. 606).

O významu jména obce činí jazykovědci následující výklad. Toto místní jméno mělo původně nejspíše tvar „Vřětúň“, resp. „Vřetouň“ s významem Vřetounův dvůr. Osobní jméno Vřetoun má oporu ve slově „vřeteno“ (Profous, III., 1951, s. 561). Vřeteno s přeslenem byl nejstarší nástroj na spřádání vláken textilních rostlin a vlny. Vřeteno tvořila hladká dřevěná hůlka, dlouhá 15-50 cm, v horní polovině zúžená do tupé špičky (Vondrušková, Alena: Jařmo, parkán, trdlice aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. Praha 2011, s. 176).

Fotodokumentace

Zveřejněné fotografie jsou chráněny autorskými právy. V případě zájmu o jejich stažení nám, prosíme, podejte zprávu na info@malecovskyrozhled.cz. Fotografie pochází ze soukromých archivů, knihy Petra Špačka „Jak to bylo na Ústecku 2“ a zejména z archivu Muzea města Ústí nad Labem.