K historii hřbitova v Čeřeništi (na k. ú. Babiny I) se v září roku 2024 ve Státním okresním archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích podařilo vypátrat následující informaci.
V článku Heinricha Ankerta „Tschersing", který roku 1937 vyšel v časopise Arbeitsgemeinschaft für Heimatforschung in Leitmeritz na str. 8-13 se píše, že na jaře 1922 byl v Čeřeništi vybudován hřbitov a v červenci 1922 se zde konal první pohřeb.
V tzv. pamětnicí, resp. Pamětní knize farnosti Církvice (uložena v archivu Biskupství litoměřického) jsou ke hřbitovu následující poznámky.
str. 142 - zápis pro rok 1923, kde ve statistice narozených, sňatků a úmrtí je konstatováno následující: "Obec Čeřeniště zřídila v roce 1922 v Babině A komunální hřbitov. Od této doby budou mrtví z Čeŕeniště pohřbíváni farářem z Proboštova. Vzhledem k tomu, že cesta do Čeřeniště je mimořádně náročná, zejména v zimě, dal místní farář (pozn.: z Církvic) souhlas, jak to tak chtěli (pozn.: v Čeřeništi).
str. 148 - zápis pro rok 1928
"Nejvýznamnější událostí tohoto roku je bezesporu to, že farnost Čeřeniště byla odsud k 1. listopadu 1928 vyjmuta a začleněna do Proboštova. K historii této akce lze uvést následující: Čeřeniště již delší dobu usilovalo o vlastní pastoraci. Za tímto účelem tam byl před více než 25 lety založen církevní stavební spolek. Kanovník Adolf Šeblický s velkým úsilím sehnal značnou sumu , 68 000 Korun (pozn. rakouských), která by před válkou stačila na stavbu kostela, která měla být zahájena v roce 1915. Bohužel, když v roce 1914 vypukla svěrová válka, byl tento krásný plán odložen. Vybrané peníze byly investovány do rakouských válečných dluhopisů. Nejhorším důsledkem bylo, že po krachu (pozn. monarchie) došlo k velké devalvaci peněz. Československá republika, jeden z nástupnických států Rakousko-uherské monarchie, který měl během dělení nejlepší vazby, vyměnila domácí rakouské a maďarské válečné dluhopisy za československé státní cenné papíry úročené 3 procenty při 3/4 jejich nominální hodnoty. Byl tak upsání státní dluhopis. Podle nového zákona z roku 1924, válečné dluhopisy, o nichž nebyly vedeny žádné záznamy, měl nyní stát do určité výše honorovat. Pro čeřenišťský stavební spolek se zatím nic nestalo a nadále žije v nadéji, náhradní papíry budou mít jen tržní hodnotu 26 000 Kčs, o již zakoupeném staveništi pro nový kostel se příliš nemluví, pozemek zůstane dlouho nevyužitý.
Protože pohřbívání čeřenišťskych mrtvých osob na hřbitově v Církvicích v zimě bylo spojeno s velkými obtížemi kvůli špatným cestám, vybudovala obec Čeřeniště v roce 1922 vlastní hřbitov, nikoli na vlastním pozemku, i když vhodná místa byla k dispozici, ale na pozemku v Babiných, v podstatě v obvodu kostela v Proboštově (pozn.: Babiny I totiž patřily pod faru v Proboštově). To bez obtíží bývalo i v jiných místech, kde farnost pohřbívala mrtvé ze své farnosti na cizích hřbitovech, např. farář ze Svádova mrtvé v Nové Vsi pohřbívala na hřbitově v Novosedlicích, farář z Františkových Lázní mrtvé z Horních Loman na hřbitově ve Františkových Lázních."
Zajímavou možnost porovnání stavu hřbitova přináší fotografie z pohřbu v 70. letech 20. století, na kterém je u levého okraje patrný objekt márnice. Také centrální hřbitovní kříž je jiný a jeho podstavec dnes nižší.
