Historie

V kronice obce Proboštov (viz projekt Kronika Proboštov) se na straně 56 bez uvedení konkrétního data píše: "Obce ve farnosti zakoupily pozemek u Röslerova kříže pro nový hřbitov, protože starý již nevyhovoval." Z časových údajů sousedních záznamů se dá usoudit, že k nákupu pozemku došlo někdy v dubnu až červenci roku 1902.

V Knize pamětní fary Proboštov, v tzv. Pamětnici (uložena v Archivu města Ústí nad Labem) sepisované od roku 1677, resp. 1690 až do roku 1933 místními faráři je zapsáno:

• v březnu 1902 koupily přifařené obce pozemek u Röslerova kříže
• začátkem května 1906 přeměněna pole pro nový hřbitov

V Protokolech hřbitovní komise 1906 - 1945 (uloženy v Archivu města Ústí nad Labem)  je zapsáno:

• slavnost k otevření hřbitova je 21. 5. 1906

V Knize záznamů o hrobech 1907 - 1946 (uložena v Archivu města Ústí nad Labem) je zapsáno:

• první pochování dítěte 1. 12. 1907 (3měsíční)
• první dospělý 6. 12. 1907
• do první hrobky byl první pohřeb 17. 7. 1907, 13letá dívka Langer ze Suletic

V kronice obce Proboštov jsou dále na stranách 95, kde je zmíňka o dokončení stavebního projektu vodovodu v Proboštově dne 5. 8. 1924, až 110, kde se píše o otevření vodovodu po vysvěcení vodárny dne 25. 11. 1928, na různých místech popisovány dílčí kroky vedoucí k jeho zprovoznění včetně přípojek do jednotlivých domů. Na straně 122 dole se píše: "Správa hřbitova za předsedy Wenzela Wundera z Řetouně se již několikrát obrátila na obecní úřad s žádostí o přivedení vody potrubím na hřbitov, aby mohl být lépe kultivován a udržován. Do dnešního dne však nedošlo k žádné dohodě ohledně dvoru hřbitova. K dohodě došlo až na svátek svatého Josefa 19. března (pozn. spolek: 1933), který tentokrát připadl na neděli. Předseda správy hřbitova pozval starosty a zástupce obcí celé farnosti na schůzku, která se konala v Gabrielově hostinci."

Pokračování nahoře na straně 123: "Obec Proboštov poskytne vodu za 6000 korun a přípojka je provedena u Kutscherovy sušárny. Správa hřbitova vybuduje 260 metrů dlouhé potrubí ke hřbitovu na vlastní náklady a chybějící část má být hrazena z drobných příspěvků obcí. Případně také prostřednictvím darů. Ředitel školy žádá o automatický tlakový ventil na hřbitově a zpětnou klapku na připojovacím potrubí k vodovodu z hygienických důvodů. Oba body byly zařazeny do zápisu. Na stavbu se přihlásilo několik firem a nejlevnějším dodavatelem byl instalatér a klempíř Funke, místní rodák. Na pomoc při práci byli přizváni nezaměstnaní z farností, aby si mohli vydělat nějaké peníze, a práce šla rychle, takže voda tekla už v prvním týdnu. O tom, zda bylo potrubí prospěšné a zda pak bude hřbitov vypadat lépe, bude kronika včas informovat. Měl by pak být ozdobou obce i celé farnosti. Uvidíme. Na Květnou neděli již tekla voda." (Pozn. spolek: Květná neděle v roce 1933 připadala na den 9. dubna.)

V archivu obce Malečov je uložena kopie (v Archivu města Ústí nad Labem originál) plánu návrhu hřbitova z roku 1905:

Skutečnému stavu hřbitova však odpovídá plán (kliknutím se zvětší) vyhotovený v roce 1981. Pravděpodobně ve stejném roce byl k němu zpracován Rejstřík hrobů, který je veden a uložen na Obecním úřadě obce Malečov. Přesné zaměření hřbitova provedené v roce 2024 je v části "Zaměření".

Zajímavou možnost porovnání stavu hřbitova přináší fotografie z přelomu 50. a 60. let 20. století. Čas zapracoval nejen na hrobech, ale umožnil i nekontrolovaný vzrůst stromů a keřů.