Horní Zálezly
Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.
V literatuře se uvádí, že ves Horní Zálezly, resp. pouze Zálezly, se v písemných historických pramenech poprvé uvádí v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057 (resp. 1058, Profous, Antonín – Svoboda, Jan: Místní jména v Čechách. Díl IV., Praha 1957, s. 719; dále jen Profous-Svoboda). Taková interpretace místního jména v uvedeném pramenu je nepřesná a týká se Dolních Zálezel, ležících na levém břehu Labe mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem (Kotyza, Oldřich – Smetana, Jan – Tomas, Jindřich a kolektiv: Dějiny města Litoměřic. Litoměřice 1997, s. 352-353).
Zálezly (Horní) se poprvé zmiňují v listině knížete Bedřicha pro křížovníky řádu sv. Jana Jeruzalémského z roku 1188. Kníže potvrdil johanitům držení některých majetků, které za vlády knížete Soběslava II. (1174-1178) řádu daroval velmož Hroznata z Peruce, zvaný „Crispus“ („Kadeřavý“). Krom jiných je zde jmenováno osm vsí a mezi nimi také Zálezly („Zalezli“) (CDB I., č.320, s. 292-294). Uvedená ves byla identifikována jako Horní Zálezly (Velímský, Tomáš: Trans montes, ad fontes! Most 1998, s. 43).
V roce 1319 získali Vartenberkové hrad Střekov. K němu v roce 1383 patřil i Svádov s tvrzí a některými vesnicemi – např. Tašovem, Pohořím, Proboštovem a Zálezly (Archiv český, 31. Praha 1921, s. 272, dále jen AČ). V literatuře často docházelo k záměně Horních Zálezel za Dolní Zálezly (např. Profous – Svoboda, IV. 1957 s. 719-2/4).
Příslušnost Horní Zálezel („Salezl“, „Zalezly“) ke střekovskému panství trvala i v roce 1787. Střekov v té době vlastnil František Josef kníže z Lobkowicz, vévoda z Roudnice. Ves tvořilo 16 domů včetně osady „Buchbusch“ („Bukové křoví, -keř, -houština“) se 4 domy (Schaller, V., 1787, s. 294).
V roce 1833 byly Horní Zálezly („Salesel“, „Zalezl“) součástí fideikomisního statku Střekov, jehož majitelem byl Ferdinand Josef Jan Nepomucký kníže z Lobkowicz, vévoda z Roudnice. Ves měla 16 domů se 101 obyvatelem, včetně samoty „Buchbusch“. Přifařena byla do Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele; Sommer, I. 1833, s. 362).
V roce 1848 patřily Horní Zálezly („Salesel“) k fideikomisnímu statku Střekov v majetku Ferdinanda knížete z Lobkowicz. Ves měla 16 domů a 114 obyvatel (Palacký, Popis, 1948, s. 74).
Ottův slovník naučný přináší o Horních Zálezlech („Zálezly“) tyto informace. V roce 1900 tvořilo ves 18 domů se 130 obyvateli německé národnosti. Byly zde hnědouhelné doly, dva mlýny s pilami. Ves byla přifařena do Proboštova (kostel sv. Jana Křtitele). Příslušela k hejtmanství a politickému okresu Litoměřice. Zde se uvádí první zmínka o vsi k roku 1179 – bez dokladu a zřejmě nepřesně (OSN, XXVII.,1908, s. 406).
Zálezly je jméno obyvatelské a znamená ves lidí zalezlých, obývajících místo zastrčené (Profous – Svoboda, IV. 1957 s. 720).
Fotodokumentace
Zveřejněné fotografie jsou chráněny autorskými právy. V případě zájmu o jejich stažení nám, prosíme, podejte zprávu na info@malecovskyrozhled.cz. Fotografie pochází ze soukromých archivů, knihy Petra Špačka „Jak to bylo na Ústecku 2“ a zejména z archivu Muzea města Ústí nad Labem. 
