Proboštov
Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.
Proboštov se poprvé zmiňuje v listině knížete Bedřicha pro křížovníky řádu sv. Jana Jeruzalémského z roku 1188. Kníže potvrdil johanitům držení některých majetků, které za vlády knížete Soběslava II. (1174-1178) řádu daroval velmož Hroznata z Peruce, zvaný „Crispus“ („Kadeřavý“). Krom jiných je zde jmenováno osm vsí a mezi nimi také Proboštov („Probostou“; CDB I., č.320, s. 292-294). Ještě v první polovině 13. století byla ves v držení řádem johanitů, jak vyplývá z listiny krále Václava I., vydané v Praze dne 21. 6. 1238, kterou krom jiného dává domu sv. Marie u paty mostu v Praze (komenda Řádu sv. Jana Jeruzalémského s kostelem Panny Marie pod řetězem na konci Juditina mostu na Malé Straně v Praze) do dědičného držení vsi Pohoří („Pogorici“) a Zálezly („Zalezli“), zároveň potvrzuje držení vsi Proboštova („Probostou“; RBM II., 1882, s. 1218, No 278).
V roce 1319 získali Vartenberkové hrad Střekov. K němu v roce 1383 patřil i Svádov s tvrzí a některými vesnicemi – např. Tašovem, Pohořím, Proboštovem a Zálezly (AČ 31.,1921, s. 272). K panství hradu Střekova příslušela ves Proboštov již natrvalo.
Příslušnost Proboštova („Proboscht“) ke střekovskému panství trvala i v roce 1787. Střekov v té době vlastnil František Josef kníže z Lobkowicz, vévoda z Roudnice. Ves tvořilo 25 domů a byl zde farní kostel sv. Jana Křtitele (Schaller, V., 1787, s. 294).
V roce 1833 byl Proboštov („Proboscht“, „Probosst“) součástí fideikomisního statku Střekov, jehož majitelem byl Ferdinand Josef Jan Nepomucký kníže z Lobkowicz, vévoda z Roudnice. Ves měla 29 domů se 149 obyvateli. Byl zde farní kostel sv. Jana Křtitele a škola, obojí pod patronací vrchnosti (Sommer, I. 1833, s. 362).
V roce 1848 patřil Proboštov („Proboštow“, „Proboscht“) k fideikomisnímu statku Střekov v držení Ferdinandem knížetem z Lobkowicz. Ves měla 29 domů a 157 obyvatel (Palacký, Popis, 1948, s. 74).
Ottův slovník naučný přináší o Proboštově („Proboscht“) tyto informace. V roce 1890 tvořilo ves 32 domů s 223 obyvateli německé národnosti. Byl zde farní kostel sv. Jana Křtitele, trojtřídní škola, 2 mlýny a ložisko hnědého uhlí. Ves příslušela k hejtmanství a politickému okresu Litoměřice (OSN, XX.,1903, s. 728).
Místní jméno Proboštov vzniklo jako přivlastňovací adjektivum z appelativa probošt, jež bylo titulem církevního, zejména klášterního hodnostáře a vzniklo z latinského propositus „představený, dozorce“ s vulgární latinskou synkopou „propostus“. Plat z této vsi náležel prvotně proboštovi (Profous, III., 1951, s. 488).
Fotodokumentace
Zveřejněné fotografie jsou chráněny autorskými právy. V případě zájmu o jejich stažení nám, prosíme, podejte zprávu na info@malecovskyrozhled.cz. Fotografie pochází ze soukromých archivů, knihy Petra Špačka „Jak to bylo na Ústecku 2“ a zejména z archivu Muzea města Ústí nad Labem.
